 |
 |
    |
|
|
22.08.2001Duchovní hnutí Fa-lun-kung prý ohrožuje stabilitu čínské vlády
„Fa-lun-kung je kult, který se stal nástrojem pro domácí a zahraniční síly nepřátelské naší socialistické vládě,“ řekl čínský premiér Ču Žung-ťi na zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců počátkem března. V další pětiletce bude čínská vláda sektu nadále tvrdě potlačovat přesto, že si tím vyslouží kritiku mezinárodního společenství.
„Nejsme proti současné vládě, ani nebudeme proti jakékoliv vládě budoucí,“ prohlašuje duchovní vůdce Fa-lun-kung Li Chung-č’. Sekta „pouze“ žádá komunistickou vládu, aby změnila svou ateistickou ideologii a nepotlačovala svobodu náboženského vyznání. Překvapivý nárůst popularity Fa-lun-kung, stejně jako organizovanost a intenzita, se kterou se svých práv (nenásilně) dovolává, komunistické představitele oprávněně znepokojují. Hnutí založené na zklamání čínských občanů Duchovní hnutí Fa-lun-kung patří do skupiny tradičních relaxačních technik čchi-kung, v Číně po tisíciletí praktikovaných, které se staly znovu populárními v 80. letech 20. století. Návrat ke tradičním technikám, jejichž mistři údajně dokážou dotykem zapalovat předměty či přeměnit víno na ovocnou šťávu, byl zřejmě projevem ztráty důvěry občanů ke zkorumpovaným komunistickým představitelům. Šlo také o reakci na konzumní způsob života související s ekonomickými reformami, kdy hlavním cílem mnoha mladých Číňanů bylo koupit si ledničku, pračku a televizi. Mistr Li Chung-č’ výstižně odhadl společenskou situaci a v roce 1992 upravil pro veřejnost soubor kultivačních technik čchi-kung, které dříve mistři předávali pouze vyvoleným žákům. Založil tak duchovní hnutí Fa-lun-ta-fa, známé spíše pod označením pro kultivační cviky Fa-lun-kung. Kromě návodu, jak se pomocí dechových cvičení vyrovnat s každodenním stresem, poskytl svým stoupencům také model životního stylu založený na prvcích buddhismu a taoismu. Praktikování Fa-lun-kung má vést ke zdokonalení ducha, těla i vůle člověka. Mistr Li Chung-č’, který v současnosti žije v USA, dal prostřednictvím svého učení stoupencům hnutí alespoň pocit, že určují vlastní život, což občané pod totalitní vládou komunistické strany postrádají. Li Chung-č’ tak dokázal naplnit touhu lidí po seberealizaci a spojit ji se v Číně hluboce zakořeněným konfucianismem, hierarchickým uspořádáním společnosti. Sám se postavil do role morálního vůdce. „No tak už přestaňte tleskat a naslouchejte svému učiteli…“ uvítal se na jedné konferenci se svými žáky. „Morální nadřazenost“ mistra Li Chung-č’, alespoň v očích stoupenců sekty, kontrastuje se zkorumpovaností představitelů komunistické strany. Fa-lun-kung je výborné útočiště pro občany zklamané komunistickou vládou. Nejpočetnější „opoziční“ síla v Číně Komunističtí představitelé si nebezpečí, které pro ně sekta představuje, definitivně uvědomili v dubnu 1999, kdy tisíce jejích členů demonstrovaly před sídlem komunistické strany, aby tak vyjádřily nesouhlas s mediální kampaní vedenou proti Fa-lun-kung. „Událost čínskou vládou zřejmě otřásla, protože neočekávala, že by se mohlo tolik lidí shromáždit tak rychle a navíc v srdci hlavního města,“ komentují demonstraci členové sekty na svých internetových stránkách. V červenci 1999 bylo hnutí v Číně zakázáno a prohlášeno za ďábelský kult. Přes pronásledování stoupenců Fa-lun-kung je jich v Číně údajně 70 milionů. Dalších údajných 30 milionů žije zejména v zemích, kam se uchyluje většina čínských uprchlíků, jako je Kanada a USA, ale také evropské a asijské země. Fa-lun-kung má zřejmě více členů, než Komunistická strana Číny. Stoupenci sekty jsou nejen mezi vědci a v řadách komunistické strany, ale i v armádě a policii, což je pro vládu alarmující. Faktem ale zůstává, že Fa-lun-kung odmítá jakékoliv násilí. Zřejmě tedy nelze očekávat, že stoupenci sekty vyjdou hájit svá práva se zbraní v ruce, nebo že se uchýlí k teroristickým akcím. Na druhé straně je odpor Fa-lun-kung organizovaný, houževnatý a intenzivní, hnutí využívá propagačních letáků, videokazet, transparentů a triček se svými symboly. Komunistické straně tedy nezbývá, než se pokusit sektu veřejně zdiskreditovat. Fa-lun-kung totiž může sehrát klíčovou roli v případě, že dojde k událostem podobným demokratickému hnutí v roce 1989, ať už by sekta Fa-lun-kung společenské změny vyprovokovala nebo se jen postavila na stranu jiné „opoziční“ politické či náboženské organizace. Sám mistr Li Chung-č’ si musí být dobře vědom, že žádat od komunistické vlády, aby povolila svobodu náboženského vyznání, je téměř totéž, jako žádat ji, aby sama sebe svrhla. Zatím je těžké rozpoznat, zda má Li Chung-č’ mocenské ambice, nebo jsou jeho pohnutky čistě „duchovní“. V každém případě dokáže spojit duchovno a praktičnost, protože způsob, jakým hnutí vytvořil, stejně jako činnost Fa-lun-kung, jsou velice dobře promyšlené a pro Komunistickou stranu Číny nebezpečné.
Člověk v tísni / Zuzana Opletalová
|
|
|
|
