 |
 |
    |
||||||||||||||||
|
08.03.2002Rozhovor Babylonu s Wang Tanem (pro Olympic Watch)Kdy a kde jste se narodil, kde jsou Vaše kořeny?Já jsem z Pekingu, podobně jako celá moje rodina. Studoval jsem historii na tamní universitě v letech 1987-1989. V roce 1989 jsem se angažoval ve studentském hnutí, potom jsem byl zatčen a odsouzen na 3,5 roku. V letech 1993 - 1995 jsem se opět zapojil do demokratických aktivit - v roce 1995 jsem pak byl znovu zatčen a odsouzen za spiknutí na 11 let - ve vězení jsem zůstal tři roky, potom jsem byl díky mezinárodnímu tlaku propuštěn a vyhoštěn do USA. Teď jsem PhD student oboru Historie východní Asie. Zaměřuji se na moderní tchajwanskou historii - zabývám se zaváděním demokratických institucí, vznikem demokracie vůbec. Jak je strukturovaná čínská opozice? Ta je vzhledem k čínské historii a vzhledem k různým, domácím i cizím vlivům, velmi různorodá: na jedné straně jsou liberálové klasického západního střihu, na straně druhé tradicionalističtí konfuciánci; hodně je také nacionalistů - ti chtějí kontrolovat svět, chtějí, aby Čína byla jedinou supervelmocí. Držet různé opoziční proudy pohromadě vyžaduje hodně energie a času. V tomto prostředí se hodně debatuje o budoucnosti Číny, rozhodně se nedá říci, že by v opozici existovaly nějaké obecně sdílené politické priority. Má tato různorodost nějaký regionální rozměr? Ani ne, některá města na pobřeží jsou hodně otevřená světu - tam hodně pronikají západní politické myšlenky. Peking je samozřejmě v čínském kontextu dost výjimečný - jsou tam intelektuálové, studenti, řeší se tam vysoká politika. Jaký politický význam má sekta Falungdun? Tato sekta s sebou obecně přináší nestabilitu. Je to nový fenomén, ne politický, ale především sociální: ve městech má Falungdun jen nepatrný vliv, nejvíce příznivců má na venkově. Rozhodně to není politická síla, která by jednou vedla revoluci, jak se někdy píše. Křesťanů je v Číně možná víc než příznivců této sekty. Myslíte si, že pro demokratizaci je dobrá ekonomická otevřenost země? V letech 1911-1941 taky byla částečně otevřená ekonomika. Tehdy to ale také nebylo doprovázeno demokracií. Otevírat krok za krokem ekonomiku je ovšem mimořádně důležité - je to nutná podmínka demokratizace. Velkým problémem Číny je, že tam není tam skutečná střední třída - něco jako buržoazie se vytváří z relativně úzké vrstvy zkorumpovaných funkcionářů. A otevřenost k jiným historickým zkušenostem? My, ve studentském hnutí, jsme byli samozřejmě velmi ovlivněni vývojem ve východní Evropě. Vaše zkušenost je transformační proces, kdy se komunistická země mění na liberální - to například já velmi sleduji. Můžou změny v Číně přijít - podobně jako v jistém smyslu v bývalém Československu - s malými skupinami intelektuálů? V Československu bylo pochopitelně hlavní příčinou změny režimu zhroucení centrálně plánované ekonomiky a kolaps sovětského bloku. Ale v Číně, kde ani kolaps ekonomiky, ani zahraniční souvislosti komunismus neohrožují? Nejdůležitější je podle mě přesvědčit venkovské obyvatelstvo. Na venkově není demokracie moc populární idea. Mezi lidmi se snažíme pracovat tak, že jim zprostředkováváme právní služby. Také se snažíme propagovat myšlenku lidských práv. Lidských, nebo občanských? Rozlišujete to vůbec? V Evropě byly a jsou s konceptem lidských práv jen problémy - reflektuje to mezi Vámi, čínskými intelektuály, někdo? Ale zpět k Číně... jak si stojí městské obyvatelstvo? S dělníky se pracuje lépe, ti mají vlastní organizace. S nimi máme mnoho kontaktů. Jak vnímáte problém menšin v Číně? Čína je největší společnost na světě. Z heterogenity vyplývá delší cesta k demokracii. V tom nevidím nic zvláštního. My jsme mysleli národnostní menšiny. V čínské komunistické vládě funguje nacionalismus jako zbraň pro ochranu vlastních mocenských pozic. Nacionalismus je velký problém, ale já se ho nebojím. Nacionalismus většinových Chanů je především dítětem propagandy čínské vlády. Co Tibet? Tibet , to je jako Tchajwan. Někteří z nich chtějí úplnou, někteří částečnou autonomii. Já osobně si myslím, že pro všechny čínské komunity, včetně Tibetu, je nejdůležitější především posílit demokracii. Nejdřív musí vzniknout nějaká debata, potom, v souvislosti s demokratickým procesem, negociace. Tak to ale udělali v Sovětském svazu, že debatovat se začalo až se zhroucením režimu - a občanské války zmítají tím prostorem, co po SSSR zbyl, dodnes. Nemáte obavu z podobného vývoje, při bohaté tradici čínských občanských válek? Politická reforma je skutečně nezbytná. Věřím, že přijde mladá generace, která bude schopná tyto problémy řešit. Uvědomte si také, že v Číně je 95% Chanů - to je úplně jiná situace než v bývalém SSSR. Potenciální národnostní konflikty pro nás nejsou hlavní problém. Čínu dělají Číňané. Jak silné je volání po restauraci císařství? To není dominantní. Je potřeba nový establishment - zároveň je ale potřeba spolupracovat s komunistickou stranou, protože kromě komunistů nemá nikdo politické zkušenosti. Tedy je potřeba komunikovat alespoň s tou funkční částí strany. Ti mají zkušenost s kontrolou země. Tedy republika? Rozhodně je nezbytné přijmout novou ústavu. Prvně by se měly vyškrtnout první hlavy, ty ideologické, o vedoucí úloze strany. V takovém ústavním, institucionálním rámci by různé sociální skupiny mohly vyjednávat - snad násilně, snad mírumilovně. Sociální smír je v Číně nejdůležitější politický úkol. My čekáme na svůj den. Jaká by měla být zahraniční politika nové Číny? Čína je teď slabá, není čas myslet na nějakou významnou mezinárodní roli. Ale chápete, že svět si tu otázku položí... Teď potřebujeme především podporu mezinárodního společenství - zejména finanční. Tu musí doprovázet soustředěný tlak na čínskou vládu. Tak to dělají USA. Tlačí na jasná pravidla hry. Ale pozice komunistické strany se takovou politikou spíš posilují, nebo ne? Nechci, aby komunistická strana byla izolovaná, podporuji rozvoj mezinárodního obchodu a všeho, co s tím souvisí. Podporuji konání Olympijských her v Pekingu v roce 2008. Čte se v Číně česká literatura? Hry Václava Havla se v Číně prodávají dokonce oficiálně - tedy jak kdy. Můžete být kritizováni, když je vydáte, může přijít kontrola - ale zakázáno to není. Setkal jste se někdy s dalajlámou? Poprvé loni v dubnu. Jakým jazykem jste spolu mluvili? Mluvili jsme spolu anglicky. Arnošt Marks a Tomáš Vyhnánek, Babylon (pro Olympic Watch) |
|||||||||||||||||
|
|
|||||||||||||||||
