 |
 |
    |
||||||||||||||||
|
07.08.2001O LOH 2008 v Pekingu a proč byl založen Výbor pro LOH 2008?Rozhovor Jana Rumla pro nadaci Člověk v tísniCo bylo podnětem pro založení Výboru pro letní olympijské hry 2008? Šlo spíše spontánní reakci na zvolení Pekingu hostitelem olympijských her, nebo jste o založení něčeho podobného uvažovali již delší dobu? Se senátorem Žantovským jsme se během posledních let scházeli s čínskými disidenty, zástupci Tchaj-wanu, sešli jsme se s dalajlámou, takže jsme o situaci v Číně i v Tibetu informováni. Olympiáda byla samozřejmě bezprostředním podnětem pro vznik Výboru pro letní olympijské hry 2008 ve svobodné a demokratické zemi. I když o možné volbě Pekingu jsme hovořili již předtím a jedna varianta byla vyzvat k bojkotu případných her v Pekingu ještě dříve, než Mezinárodní olympijský výbor rozhodne. Proč jste to neudělali? Dospěli jsme k názoru, že pokud Mezinárodní olympijský výbor rozhodne ve prospěch Pekingu, bude lepší pokusit se iniciovat hnutí mezinárodního společenství, které by olympiády využilo k ovlivnění situace lidských práv v Číně. Iniciativa dvou senátorů z malinké země uprostřed Evropy se sice může zdát směšná, na druhou stranu se i jiní evropští politici vyjádřili k olympijským hrám v Číně jednoznačně, například politici ve Francii, ve Švédsku. Takže věříme, že v této iniciativě nezůstaneme sami. Členy mezinárodního výboru by měly být uznávané světové osobnosti, které jsme už oslovili osobním dopisem. Odpověděl vám už někdo z oslovených osobností? Zatím ne. Chceme hlavně využít Fóra 2000, které se bude konat v říjnu na Hradě a jsou tam jako každý rok pozvány světoznámé osobnosti, například Albrightová, Kissinger, dalajlama... Některé účastníky Fóra bychom chtěli osobně oslovit, a pokud bude ohlas alespoň některých z nich kladný, uspořádali bychom právě při této příležitosti první zasedání mezinárodního výboru a tím celou akci odstartovali. Mezinárodní výbor by se pak měl scházet jednou ročně. Po pěti letech vydá zprávu, která bude konstatovat, že se něco zásadního změnilo, nebo doporučí Mezinárodnímu olympijskému výboru, aby změnil své stanovisko a olympijské hry Číně odebral. Na domácí politické scéně vaši iniciativu dosud podpořili pouze členové čtyřkoalice. Politici z ČSSD a ODS se k ní stavi spíše odmítavě. Nebude iniciativa chápána jako populistický pokus vylepšit image čtyřkoalice? Já politikům z ČSSD a ODS už vůbec nerozumím. Nechce se mi věřit, že by obchodní vztahy s Čínou dominovaly v jejich pohledu na svět. Místopředseda poslanecké sněmovny pan Brožík napsal pro deník Právo, že jeden prodaný trolejbus do Číny váží víc než všechna lidská práva dohromady. Poslanec Payne si po návratu z Číny nemohl vzpomenout, jestli tam lidská práva vůbec jsou porušována. Nevím, jestli jde o jinou orientaci těchto stran v zahraniční politice, jiná kritéria na lidská práva. Také v novinách se objevily některé podivné články. Například Jiří Hanák v Právu napsal, že sice je hnusné, že se v Číně popravují lidé na sportovních stadiónech, nicméně Amerika zase usmrcuje duševně choré delikventy. To je argumentace ze sedmdesátých, osmdesátých let. Docela mě překvapuje, že se novináři spontánně nepostavili za naši iniciativu. Možná v tom vidí nějaký populismus z naší strany, nebo už jsou politicky rozdělení, nevím. Neovlivní ta čtyřkoaliční nálepka efekt vaší iniciativy na domácí scéně? Ohlasy z domova jsou zatím velice dobré, prostřednictvím mailové pošty se hlásí celá řada mladých lidí, skupina studentů se nabídla, že nám zdarma vyrobí internetové stránky. Ozvala se také Konfederace politických vězňů. Chceme ještě oslovit 20 až 30 českých veřejně známých činitelů a udělat takovou českou sekci mezinárodního výboru. Kdo je cílovou skupinou vaší iniciativy? Čínská vláda? Politici? Široká veřejnost? Široká mezinárodní veřejnost, právě proto chceme publikovat informace o situaci lidských práv v Číně na internetu. Nebudeme samozřejmě do Číny jezdit, musíme se spolehnout na renomované instituce jako je Amnesty International, Human Rights Watch a další, chceme se setkávat s čínskými disidenty, tak jako doposud. Co vaše iniciativa přinese nového? Organizací, které se zabývají monitorováním a shromažďováním informací o stavu lidských práv v Číně je mnoho. Ta iniciativa je zajímavá tím, že Čína je pod Damoklovým mečem události, která má nastat. Čína doposud na kritiku nedodržování lidských práv příliš nereagovala, ale teď, pod zorným úhlem mezinárodního společenství a v souvislosti s olympijskými hrami, reagovat bude muset. Myslíte, že bude reagovat jinak, než jen formálními prohlášeními, jako doposud? Nejsem žádný snílek a tyto aktivity nepřeceňuji, ale myslím, že za pokus to stojí. Na druhé straně olympijské hry v Číně totiž povedou k rozmachu čínského nacionalismu, který bude značně nebezpečný pro lidi odlišného smýšlení, jiných etnik, pro lidi různých náboženských hnutí, která jsou v rozporu s oficiálním čínským náboženstvím, pro odpůrce olympijských her, kteří možná budou mizet neznámo kde. Zároveň ale připouštíte možnost, že olympijské hry mohou přispět ke zlepšení lidských práv v Číně? Možná paradoxně ano. Tu myšlenku nevzdáváme. Jinak bychom už návrh na bojkot her vyhlásili. Já osobně bych se spíše přikláněl k bojkotu. Nedělám si příliš velké iluze. Nicméně jsme se nakonec rozhodli podívat se na to z té pozitivní stránky. Jak chcete stanovit hranici, od které za pět let olympijské hry již bojkotovat, a kdy ještě ne? Dodržování lidských práv přece není měřitelné. Ta hranice je samozřejmě do určité míry pohyblivá, v zásadě ale není možné, aby se konaly hromadné popravy na sportovních stadiónech a aby byli lidé odsuzováni bez řádného procesu, aby byl trest smrti uplatňován v nenásilných trestných činech a politická činnost kriminalizována. Často totiž dochází ke kriminalizaci politických nebo náboženských aktivit. Druhé kritérium je, že musí být propuštěni všichni političtí vězni. Kdybyste měl důvody, které podle vás vedly Mezinárodní olympijský výbor k volbě Pekingu hostitelem OH 2008, seřadit podle důležitosti. Co výbor nejvíce ovlivnilo? Je to velmi smutné, ale pravděpodobně ekonomické důvody. Olympijské hry jsou obrovský kšeft. A možná pak na druhém až třetím místě úvaha, že Čína se bude muset otevřít, vpustit daleko více pozorovatelů, bude muset zásadně reagovat na tlak mezinárodního společenství. Na druhé straně stála Čína, která o olympijské hry urputně usilovala, proč? Čína potřebuje novou ideologii, která by ji sjednotila. Stará ideologie už nevyhovuje, potřebuje novou i pro ekonomické reformy. A olympiáda samozřejmě otevírá prostor pro zahraniční investice. Vláda chce využít olympijských her, aby hledala nějakou novou podobu totalitní ideologie. Já ale doufám, že dnes je svět natolik propojený, že tu nemůže dlouhodobě existovat miliardová totalita. Vstoupí váš výbor do jednání s největšími společnostmi, které v Číně investují? Ty by přece mohly, alespoň teoreticky, zlepšit situaci pracovního práva, například zasadit se o vznik nezávislých odborů, které jsou v Číně doposud zakázány. To je myšlenka, o které jsme také diskutovali. Institucím, které v Číně podnikají by nemělo být lhostejné, že podnikají ve státě, kde teče krev. Nemělo by. Ale je v jejich zájmu narušovat vztahy s čínskou vládou, která má monopolní moc při rozdělování obrovského čínského trhu? Čínská vláda potřebuje spolupracovat se světem, a tak bude muset také do určité míry vést dialog. I když to nepřeceňuji. Jak si představujete ideální cestu Číny k demokracii, počínaje dneškem, dnešní situací? Určitě jako cestu pozvolných změn, nějaká revoluce či občanská válka by pro Čínu, tak obrovskou zemi, rozhodně znamenala katastrofu, to si ani nedokážu představit. Pak ale lze očekávat, že komunistická vláda promění svou politickou moc v moc ekonomickou. Protože moci jako takové se rozhodně dobrovolně nevzdá. Tak s tím máme trošku zkušenosti z České republiky, ne? V malém... Tomu asi nelze zabránit. Byl jste někdy v Číně? Ne, nebyl. A nechystáte se tam? Ne, nechystám. Rozhodně by nemělo cenu jet tam s oficiální delegací. Navíc je Čína tak obrovská a kulturně odlišná země, že na její poznání a pochopení by byl potřeba nejméně rok, ne pár týdnů. Pak jsou tu ale argumenty čínských představitelů - nikdy jste u nás nebyl, nechápete naši kulturu, a proto nám nevnucujte svou představu lidských práv. Ano, to jsou časté argumenty. A čínská kultura je skutečně velmi odlišná a pro nás obtížně pochopitelná. O to víc je zajímavé, jak hluboce dokázala vstřebat komunismus, který do Číny přišel z Evropy. Asi komunistická ideologie působí na něco, co mají všichni lidé společného... Když mají všichni lidé něco společného, proč by neměli mít společná základní lidská práva? Člověk v tísni |
|||||||||||||||||
|
|
|||||||||||||||||
